|
|
Právo stavby v kontextu oceňování
Špičák, Ondřej ; Doležalová, Monika (oponent) ; Hlavinková, Vítězslava (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce „Právo stavby v kontextu oceňování“ je analýza institutu práva stavby vymezeného v § 1240-1256 občanského zákoníku jako výjimky ze zásady superficies solo cedit umožňující postavit stavbu na či pod pozemkem jiného vlastníka, aniž by se tato stavba stala součástí tohoto pozemku. Práce se zabývá současnou právní úpravou tohoto institutu, současně však obsahuje historický exkurz do dříve platných právních předpisů upravujících právo stavby na území České republiky. V druhé části se práce věnuje otázce ocenění práva stavby, a to jak postupy dle zákona o oceňování majetku a oceňovací vyhlášky, tak tržně. Poslední část práce obsahuje modelové ocenění vybraného práva stavby dle oceňovacích předpisů včetně interpretace učiněných zjištění.
|
|
|
Zásada superficies solo cedit a její význam v pozemkovém právu
Štěpánková, Jana ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Práce si klade za cíl popsat pojetí superficiální zásady v kontextu platné právní úpravy a vlivu zakotvení superficiální zásady na pozemkově právní vztahy. V důsledku znovuzavedení superficiální zásady do právního řádu České republiky zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se vše, co je spojeno se zemským povrchem, stává součástí daného pozemku. Práce je rozdělena do pěti strukturovaných kapitol. První kapitola je věnována pozemkovému právu jako interdisplinárnímu oboru. Druhá kapitola tvoří určitý můstek pro vysvětlení klíčového významu superficiální zásady v rámci kontextu pozemkového práva. Třetí kapitola se věnuje historickému nástinu vývoje právních vztahů k nemovitým věcem na území českých zemí včetně uvedení římské úpravy jako východisku superficiální zásady. V další části práce je obsažen výklad nejdůležitějších právních institutů související se superficiální zásadou, a to v kontextu platného práva. Kapitola dále popisuje výjimky ze zásady dokazující tvrzení, že aktuální právní pojetí superficiální zásady není absolutní. Pátá část práce je zaměřena na rozbor vybraných pozemkově právních vztahů ovlivněných superficiální zásadou.
|
|
|
Zásada superficies solo cedit a její význam v pozemkovém právu
Humenná, Katarína ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zásadu superficies solo cedit a způsob jejího promítnutí do právního řádu po více než půl století, kdy jeho součástí nebyla. Cílem práce bylo přinést komplexní pohled na tuto problematiku, zejména to, jak návrat této zásady změnil pozemkovoprávní vztahy. První kapitola práce opisuje základní rozdělení práva na soukromé a veřejné. Následuje historický exkurz, který čitateli přibližuje kde zásada vznikla a jakým způsobem a zda vůbec byla součástí právního řádu v minulosti. Další kapitoly tvoří jádro práce a věnují se promítnutí této zásady do právního řádu dnes. Nejdříve práce popisuje, jak se zásada promítla do nového občanského zákoníku a postupně analyzuje jednotlivá jeho ustanovení upravující tuto zásadu. Dále je podrobně uvádí vymezení stěžejních pojmů pozemek, stavba a dočasná stavba, se kterými občanský zákoník pracuje, ale nedefinuje je. Další poměrně obsáhlá kapitola s názvem liniové stavby obsahuje pohled na výjimky ze zásady, kterých základní vymezení obsahuje ustanovení občanského zákoníku, ale blíže jsou tyto výjimky upraveny ve veřejnoprávních předpisech, proto v této oblasti dochází k prolínání práva soukromého a veřejného. Podkapitola je věnovaná i věcným břemenem k nemovitým věcem, vývoji jejich právní úpravy a právní úpravě dnešní. V oblasti této...
|
|
|
Institut práva stavby v kontextu rekodifikace soukromého práva v České republice
Tichý, Luděk ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Institut práva stavby v kontextu rekodifikace soukromého práva v České republice Abstrakt Diplomová práce se věnuje všestranné analýze právní úpravy práva stavby jakožto právního institutu, který byl do právního řádu České republiky znovu výslovně zaveden od 1. 1. 2014 s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to včetně zasazení práva stavby do kontextu s jeho historickými východisky či komparace s platnými právními úpravami cizích států, které představují inspirační zdroje pro právní úpravu v České republice. Právo stavby umožňuje stavebníkovi zejména vystavění stavby na pozemku, který není v jeho vlastnictví, resp. stavbu na takovém pozemku mít. Tento právní institut představuje zvláštní případ dočasného prolomení zásady superficies solo cedit. Stavba, která se po dobu trvání práva stavby stává součástí práva stavby, nepřirůstá podle obecných zákonných pravidel k pozemku, na němž je vystavěna. V úvodní části se diplomová práce zaměřuje na výklad historického vývoje práva stavby od jeho počátků, jež se objevovaly v římském právu. Poté následuje pohled na úpravu práv a povinností k půdě podle feudálního vrchnostenského práva a analýza způsobů užívání a požívání pozemků v období 18. a 19. století. Další kapitoly jsou věnovány pozitivně- právnímu vymezení práva stavby podle zvláštních právních...
|
|
|
Zásada superficies solo cedit v dějinném kontextu
Čižinský, David ; Šejdl, Jan (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent)
Zásada superficies solo cedit v dějinném kontextu Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o zásadě superficies solo cedit, vyjadřující princip, podle kterého všechny věci, zejména pak vystavěné stavby, které se nachází na pozemku a jsou pevně spojeny se zemí, náleží neoddělitelně tomuto pozemku a jsou jeho součástí. Práce má v první části nejdříve za cíl přiblížit chápání věcných práv v římském právu. Následně je zaměřena pozornost na původ této zásady a její vyjádření v jednotlivých římskoprávních pramenech a textech. U těchto pramenů je vždy stručně nastíněn jejich vznik, datace a obecná charakteristika. Římskoprávní tradice je zejména v kontinentální Evropě hluboce zakořeněna. Proto není divu, že byla superficiální zásada obsažena i ve Všeobecném zákoníku občanském z roku 1811. Český právní řád je však jedním z těch, ve kterých byla římskoprávní tradice opuštěna a superficiální zásada na desítky let popřena. Z toho důvodu se druhá část diplomové práci zaměřuje na jednotlivé občanskoprávní kodexy na území českého státu, na jejich základní charakteristiku a porovnání postoje k věcným právům, stavbě a pozemku. Třetí část práce se věnuje vzniku občanského zákoníku, návratu zásady superficies solo cedit do platného právního řádu, jejímu výkladu, pojetí věci a věcných práv. U jednotlivých pojmů souvisejících...
|
|
|
Právo stavby v kontextu oceňování
Špičák, Ondřej ; Doležalová, Monika (oponent) ; Hlavinková, Vítězslava (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce „Právo stavby v kontextu oceňování“ je analýza institutu práva stavby vymezeného v § 1240-1256 občanského zákoníku jako výjimky ze zásady superficies solo cedit umožňující postavit stavbu na či pod pozemkem jiného vlastníka, aniž by se tato stavba stala součástí tohoto pozemku. Práce se zabývá současnou právní úpravou tohoto institutu, současně však obsahuje historický exkurz do dříve platných právních předpisů upravujících právo stavby na území České republiky. V druhé části se práce věnuje otázce ocenění práva stavby, a to jak postupy dle zákona o oceňování majetku a oceňovací vyhlášky, tak tržně. Poslední část práce obsahuje modelové ocenění vybraného práva stavby dle oceňovacích předpisů včetně interpretace učiněných zjištění.
|
|
|
Srovnání právní úpravy stavby podle současného a nového Občanského zákoníku
Popelková, Eliška ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Resumé Srovnání právní úpravy stavby podle současného a nového občanského zákoníku Ve své práci se zaměřuji na právní úpravu stavby podle občanského zákoníku. Stavba, ať už jako věc samostatná nebo součást jiné věci, je předmětem hlavně vlastnictví, ale i jiných občanskoprávních vztahů. Je to tedy velmi používaný a diskutovaný institut. Hlavním cílem práce je podrobně popsat současné pojetí stavby v platném občanském zákoníku se zaměřením na nedostatky a nejvíce problematické oblasti a tuto úpravu konfrontovat se změnami, které přinese nový občanský zákoník. Záměrem je také poskytnout přehled problematiky stavby a možné výhody nebo nevýhody její úpravy v novém občanském zákoníku. Zaměřuji se hlavně na odlišné dělení věcí a problémy s vymezením pojmu stavba, které aplikuji na konkrétní příklady. V neposlední řadě práce hodnotí novou právní úpravu stavby a snaží se poukázat na problémy, které mohou vzniknout v souvislosti s přechodem na zásadu superficies solo cedit. Diplomová práce je kromě úvodu a závěru členěna na tři části. První část se zabývá zásadou superficies solo cedit, jako stěžejního principu souvisejícího s právní úpravou stavby. Popisuje její vývoj od římského práva, přes ABGB, až po vývoj v druhé polovině 20. století, kdy byla zásada zrušena. Druhá část je věnována právní úpravě stavby podle...
|
|
|
Zásada superficies solo cedit a její význam v pozemkovém právu
Švarc, Ondřej ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Tématem této diplomové práce je návrat zásady superficies solo cedit do českého právního řádu. Práce má za cíl komplexní náhled a analýzu problematiky této zásady na základě jejího zasazení do historického i soudobého kontextu. Dalším z cílů této práce je pohled na zápis zásady včetně souvisejících institutů do veřejného seznamu - katastru nemovitostí. Diplomová práce je rozdělena do tří částí. První část této práce sleduje vývoj superficiální zásady napříč historií, včetně komparace jejího užití v daných právních řádech. Tato část začíná pohledem na římské soukromé právo a jeho vybrané instituty, které byly na základě recepce římského práva přejaty do soudobého českého práva soukromého. Prostor je v této části rovněž věnován právu habsburské monarchie a ustanoveními ABGB, platného na našem území až do roku 1950. Závěr této části je věnován pozemkovému právu v socialistickém Československu a zejména občanskému zákoníku z roku 1964. Následující část je stěžejní kapitolou této práce. Má za cíl nabídnout ucelený pohled na znovuzavedení institutu superficiální zásady v kontextu nejen samotného občanského zákoníku z roku 2012, ale rovněž dalších souvisejících právních předpisů, zejména z hlediska výjimek stanovených v předpisech veřejného práva. Jsou zde vysvětleny vybrané právní pojmy se zásadou...
|
|
|
Zásada superficies solo cedit a její význam v pozemkovém právu
Humenná, Katarína ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zásadu superficies solo cedit a způsob jejího promítnutí do právního řádu po více než půl století, kdy jeho součástí nebyla. Cílem práce bylo přinést komplexní pohled na tuto problematiku, zejména to, jak návrat této zásady změnil pozemkovoprávní vztahy. První kapitola práce opisuje základní rozdělení práva na soukromé a veřejné. Následuje historický exkurz, který čitateli přibližuje kde zásada vznikla a jakým způsobem a zda vůbec byla součástí právního řádu v minulosti. Další kapitoly tvoří jádro práce a věnují se promítnutí této zásady do právního řádu dnes. Nejdříve práce popisuje, jak se zásada promítla do nového občanského zákoníku a postupně analyzuje jednotlivá jeho ustanovení upravující tuto zásadu. Dále je podrobně uvádí vymezení stěžejních pojmů pozemek, stavba a dočasná stavba, se kterými občanský zákoník pracuje, ale nedefinuje je. Další poměrně obsáhlá kapitola s názvem liniové stavby obsahuje pohled na výjimky ze zásady, kterých základní vymezení obsahuje ustanovení občanského zákoníku, ale blíže jsou tyto výjimky upraveny ve veřejnoprávních předpisech, proto v této oblasti dochází k prolínání práva soukromého a veřejného. Podkapitola je věnovaná i věcným břemenem k nemovitým věcem, vývoji jejich právní úpravy a právní úpravě dnešní. V oblasti této...
|
|
|
Superficies solo cedit
Doležal, Tomáš ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Superficies solo cedit Diplomová práce se zabývá tématem superficiální zásady z pohledu jejího historického vývoje a místa v současném právním řádu. Uvedená zásada spočívá v tom, že vše, co se nachází na pozemku nebo z něj vzešlo, je jeho součástí. Superficiální zásada je institutem rozvíjejícím se již od dob starověkého Říma a do našeho právního řádu byla opětovně zakotvena po rekodifikaci soukromého práva v roce 2012. Práce se ve své úvodní části zaměřuje na historický vývoj superficiální zásady, a to nejen v římském právu, ale také v českých zemích, zejména pak na její ukotvení v ABGB z roku 1811. Dále je ve stručnosti popsán odklon od superficiální zásady, k němuž došlo v souvislosti se změnou politického a společenského uspořádání v poválečném Československu. Popření zásady superficies solo cedit přetrvalo až do rekodifikace soukromého práva, která byla uskutečněna v roce 2012 prostřednictvím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Hlavní část práce se zaměřuje na rozbor superficiální zásady v občanském zákoníku a dalších souvisejících právních předpisech. Jde především o právní předpisy, upravující problematiku katastru nemovitostí, jelikož právě na tuto oblast má existence superficiální zásady nejzásadnější dopad. Na základě teoretického výkladu superficiální zásady jsou v práci představeny...
|
host ::
RSS.